"Člověk přišel na svět proto, aby tady byl, pracoval a žil. Jen moudrý se snaží náš svět postrčit dál, posunout výš. A jen vůl mu v tom brání." -Jan Werich-

Komedie „ze“ života – životopisy a motivační dopisy

10. března 2016 v 15:05 | Mirielka |  Úvahy k zamyšlení, postřehy...
Nejsem si úplně jistá, jestli by nadpis neměl být spíš Tragédie "ze" života... no uvidíte sami. Po dlouhé době jsem se opět dostala k pročítání různých životopisů a musím říct, že je to někdy úsměvné a někdy už skutečně spíše tragické.


Do naší organizace sháníme nově někoho na pozici Asistent/ka ředitele a pokladní. Co by měla daná osoba splňovat vím naprosto přesně - měla by být pečlivá, usměvavá, ochotná, věkově přiměřená do našeho kolektivu a hlavně mít trpělivost se seniory a jejich věčnými dotazy a být schopná pracovat s hotovostí. Vím, těch požadavků není úplně málo, ale zase si nemyslím, že by byly nějak nadstandardní.

No a teď k tomu, co mi na spoustě životopisů vadí a díky čemu je zamítám. Nechci zde dávat návod, jak napsat životopis a motivační dopis - to si dnes dokáže snad každý najít na internetu, stačí zadat správná klíčová slova. Spíš se vám pokusím nastínit to, co je pro spoustu personalistů naprosto nepochopitelné a proč se třeba nemůžete dostat na osobní pohovor i přes to, že splňujete požadavky. Níže popsané body vychází z toho, co jsem měla možnost během posledních pár dní vidět.

1. Fotka - pokud už přikládáte k životopisu, tak prosím přiložte nějakou normální. Ne opravdu není normální k životopisu přiložit selfie kde jsou vidět vaše prsa a trochu obličej - to že máte prsa je fajn, ale to mne jakožto vašeho zaměstnavatele opravdu nezajímá (pokud nebudu úchyl a nebudu shánět asistentku na sex, ale to zas bude znít jinak ten inzerát a rozhodně pozici nebude obsazovat personalistka - žena). Pokud už to není selfie, tak "kačeří ksicht" to taky nezachrání... A jedna fotka mne rozsekala opravdu hodně - slečna na ní byla tak zmalovaná, že se obávám, že večer musela vzít sbíječku, aby to z toho obličeje vůbec sundala...

2. Motivační dopis - i když ho třeba daná organizace nevyžaduje, je fajn ho přiložit. Máte třeba možnost tam vypsat, proč se najednou z manažerské pozice hlásíte na asistentskou (pokud to nenapíšete, tak se personalista bude bát, že to máte jen jako přestupnou stanici a že mu dlouho ve firmě nezůstanete). Nebo zkuste vysvětlit, proč máte každý rok jiného zaměstnavatele (chápu, že jste se třeba stěhovali, že zaměstnavatel zkrachoval apod., ale pokud to neuvedete, tak mít každý rok jiného zaměstnance je pro mne známka toho, že ani u nás dlouho nevydržíte). Pokud píšete motivační dopis, prosím, vyvarujte se chyb! Životopisy a motivační dopisy s chybama rovnou mažu - sháním někoho, kdo umí česky (ano, nikdo nejsme neomylný, ale pokud je chyba na každém druhém řádku, tak...). A motivační dopis ve stylu - chci u vás pracovat, ozvěte se - není motivačním dopisem.

3. Životopis - ano má být stručný. Ale jen strohé názvy pozic o vaší pracovní náplni a tom, co skutečně umíte opravdu nevypovídají. Na nejvyšší pozice patří nejnovější zaměstnání - kdo to pak má hledat, když začnete rokem 89 a měníte práce častěji, než někteří ponožky? A svůj životopis aktualizujte - 3 roky starý životopis nepůsobí moc dobře. A slohové cvičení si prosím odpusťte... a přemíra barev - umíte si představit, jak vypadá po tisku takový životopis psaný na tmavě fialovém pozadí černým písmem? Ne? Já vám to povím - nijak - je to naprosto nečitelné.

4. Reference - uvádíte-li na někoho reference, tak uvádějte na posledního (max. předposledního) zaměstnavatele. Nebo si opravdu myslíte, že když bude personalista volat do firmy, kde jste dělali před 10 lety, že si tam ještě vybaví, jak jste pracovali a jak s vámi byli spokojení?

5. Všeho s mírou - a to platí o všem - nepřehánějte to se stručností, ale nebuďte ani příliš rozvleklí. V motivačním dopisu buďte zvořilí, ale ne úlisní a příliš "sluníčkoví". Zakončení dopisu DNY PLNÉ POHODY TĚŠÍM SE A VĚŘÍM V NAŠI SPOLUPRÁCI! HODNĚ ZDRAVÍ ŠTĚSTÍ A POHODY V ROCE 2016! UŽ SE NEMOHU DOČKAT, AŽ SE OPĚT ZAPOJÍM DO PRACOVNÍHO PROCESU, MOC SE TĚŠÍM A DOUFÁM, ŽE VŠE JIŽ BRZY VYJDE... - to jsem opravdu opsala z jednoho dopisu včetně těch velkých písmen... co je moc, je moc...

Je toho dost, co ovlivňuje rozhodnutí personalisty, zda se s vámi bude chtít vidět, nebo ne. Myslete na to a vždy se zamyslete, jak byste reagovali, kdyby jste zrovna váš životopis dostali do ruky... Nedělejte ze svého životopisu a motivačního dopisu komedii života.

No a příště se třeba zamyslím nad tím, co jsou největší chyby na pohovorech...Ty nás teprve čekají
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 10. března 2016 v 15:52 | Reagovat

6. E-mail - pravidelně u nás chce pracovat slečna s e-mailem skinheadka666@... a na facebooku má fotku, kde vypadá jak fotbalová chuligánka :) Jednou už jsme ji chtěli pozvat, ať se podíváme co je zač, ale v životopisu měla číslo,co prý neexistuje :)

S těma referencema je to těžký. Někde chtějí třeba od dvou zaměstnavatelů...a když nestřídáš rok co rok místa..:) A personalista si mě pravděpodobně pamatovat nebude, ale třeba přímý nadřízený?:) A volali jste na ně někdy? My ještě ne :)

2 Mirielka Mirielka | 10. března 2016 v 16:55 | Reagovat

[1]: Vidíš, já věděla, že jsem ještě nad něčím včera přemýšlela - ano i e-mail je důležitý :-) S těma referencema - jo jednou nebo dvakrát jsme už volali, právě když jsme si nebyli jistí :-)

3 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 10. března 2016 v 19:47 | Reagovat

Jůůů, aktualizovat životopis?
Asi by mi ta aktualizace k ničemu nebyla :-)
Naposledy jsem pracovala před deseti lety. Měsíc :-)
To jsem šla do práce po pěti letech.
Na mém životopisu se toho moc nemění. Maximálně bych mohla přidat psaní blogu, jakožto oblíbenou zájmovou činnost :-)
Ovšem na pozici dělnice ve výrobním procesu by mi to asi nebylo moc platné :-)
Ale díky za poučení. Pokud se k nějaké práci nedohrabu já, mé děti snad ano :-)

4 Mirielka Mirielka | Web | 10. března 2016 v 21:28 | Reagovat

[3]: tak zájmová činnost je super, moc ráda čtu tvůj blog :-) A věřím, že se jednou v práci chytíš, až budeš chtít :-)

5 Čerf Čerf | E-mail | Web | 11. března 2016 v 22:00 | Reagovat

Taky jsem se kdysi bavíval některými životopisy. Vždycky mě v nich ale potěšila místa, která byla napsaná úplně normálně, přirozeně, neroubovaně. No a naopak když jsem psal něco za sebe, vždycky jsem se snažil napsat aspoň jednu drobnost nějak originálně, aby si mě podle toho mohl vybírající mezi všemi ostatními pamatovat, takové malé poznávací znamínko :-).

6 Mirielka Mirielka | Web | 12. března 2016 v 13:25 | Reagovat

[5]: Jistá dávka originality se oceňuje, ale zase toho nesmí být příliš. Já si třeba čtu i zájmové činnosti, nebo to, jak se dotyčný popíše a pokud tam najdu něco orginálního kromě klasického výčtu, tak je to milé a dotyčného si rozhodně zapamatuji :-) ale být originálí za každou cenu se nevyplácí :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama