"Člověk přišel na svět proto, aby tady byl, pracoval a žil. Jen moudrý se snaží náš svět postrčit dál, posunout výš. A jen vůl mu v tom brání." -Jan Werich-

Jak jsem stará, tak jsem blbá – nečekaný zvrat

8. října 2014 v 15:27 | Mirielka |  Z mého života
Poslední články jsem přidávala před delší dobou. Bohužel nějak nic nestíhám a tím méně blog. Pořád si říkám, že si najdu čas, sednu si, napíšu něco - ne že by nebylo co, ale... Jo, jsou to výmluvy. Nicméně jsem se rozhodla s vámi podělit o zážitky z léta, kdy se mi tak trochu otočil život...


V minulých článcích jsem popisovala své historické znemožnění, kdy jsem se snažila sbalit jednoho kamaráda a on byl víceméně imunní. Z výletu jsem si, krom obrovských puchýřů, odnesla pošramocené sebevědomí. Ale co, puchýře splaskly a sebevědomí se vcelku vrátilo. A s dotyčným to mělo zajímavé pokračování.

Asi tři týdny po společném výletu jsme se potkali na jedné víkendové akci. V pátek večer jsme se společně s dalšími kamarády jeli vykoupat a pak šli na večeři. Bylo to zajímavé. Náznaky o kontakt vycházeli z jeho strany (pro přehlednost mu říkejme třeba EM), občas se choval jak malé děcko. Neustále mě pošťuchoval, oplácával atd. Večer, když jsme byli již lehce ovíněni, mě začal líbat. První, co mě napadlo, bylo, že mu to ale trvalo. Líbání přešlo v mazlení a ve společně strávenou noc pod širákem. Do detailů zabíhat nebudu, ale stálo to za to :-)

Druhý den jsme se k sobě chovali, jako by se nic nestalo. Vím, že je nesmělejší povahy, tak jsem to nechtěla nikam tlačit a čekala jsem, co se z toho vyklube. Nevyklubalo se nic. Byl tam se mnou jiný kamarád, který celou dobu řešil své milostné problémy, a já se mu snažila pomoci. Takže EM jsem moc neviděla, navíc za ním přijeli nějací jeho kamarádi, no prostě nic. V neděli mi to už nedalo a pokusila jsem se o nějaký další krok. Přišla velmi hořká pilulka. Sdělil mi, cituji: "Alkohol dělá špatná rozhodnutí." V tu chvíli jsem přemýšlela, jestli ho mám rovnou zabít, kopnout do rozkroku, nebo co s ním dál. Měla jsem co dělat, abych se před ním nerozbrečela. Utekla jsem jak malá holka a několik hodin sbírala odvahu se na něj znovu podívat. Kdyby nic neříkal, bylo by to podstatně jednodušší. Stačilo říct, nemám zájem, a bylo by vymalováno. Takhle jsem si připadala jak použitý kousek... Z víkendu jsem odjížděla s tím, že ho dlouho neuvidím, tak se s tím nějak srovnám.

Tři týdny na to jsem odjížděla na dovolenou. Víkendová akce se znovu opakovala, ale tentokrát bez mé účasti. Obrovské překvapení byla SMSka od EM, kde že jsem. Tak jsem mu napsala zpět a tohle SMSkování nám vydrželo celý večer. Já mezitím odjela do Chorvatska. Když se ozval i druhý, třetí... a další dny, tak jsem začala přemýšlet, o co že mu jde. Po SMSkách a facebooku jsme si pěkně povídali, probírali různá témata a mně bylo docela fajn. Vyříkali jsme si ten víkendový incident a postupně se dohodli, že by nebylo špatné se znovu vidět. Jediný problém byl v tom, že EM je z Plzně. Ale tak není to konec světa. Slovo dalo slovo a on za mnou po dovolené přijel.

A jak to máme teď? No máme takový pěkný vztah na dálku. Když to jen trochu jde, tak spolu trávíme víkend, občas za mnou přijede a mně je po dlouhé době fajn. Začátek sice nebyl z nejpovedenějších, ale třeba o to lepší bude konec :-) Tak nám držte palce!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 9. října 2014 v 21:36 | Reagovat

Dobrá pokračování dají snadno zapomenout na rozpačité začátky. Držím palce.

2 Mirielka Mirielka | Web | 11. října 2014 v 11:18 | Reagovat

Děkuju, ty palce se určitě budou hodit :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama