"Člověk přišel na svět proto, aby tady byl, pracoval a žil. Jen moudrý se snaží náš svět postrčit dál, posunout výš. A jen vůl mu v tom brání." -Jan Werich-

Takový ten pocit...když je vám zase o rok víc

6. června 2014 v 11:17 | Mirielka |  Z mého života
Na začátku tohoto týdne jsem oslavila další narozeniny. Tentokrát se již první číslo počtu let změnilo z 2 na 3. Chvíli jsem měla pocit, že se přece musí něco stát. Ale...



... nestalo se vůbec nic. Nemám pocit, že by ta změna číslovky na začátku cokoli znamenala. Jsem prostě zase jen o rok starší. Občas mě napadají myšlenky, jestli by nebylo vhodné poohlédnout se za svým dosavadním životem, případně něco do budoucna pozměnit. Ale jak? Rozum, jak mi stále opakují někteří dobráci, se přes noc prostě získat nedá. Takže jsem stále ta trhlá holka i ve 30, stejně jako ve 29. letech.

Ale zpět k tomu bilancování. Tak vezmeme nejprve pozitiva. Mám práci - super, to dnes totiž není tak úplně samozřejmost. Bonus - mám práci, která mě i docela baví. Ještě lepší, to totiž už může říct jen poměrně málo lidí. Další bonus - mám práci, baví mě a navíc je i docela slušně placená - to znamená, že mě uživí, můžu si občas dovolit i něco koupit - juchů, jsem vlastně šťastný člověk.

Mám auto - paráda, sice mě to stálo veškeré úspory a ještě jedu na dluh. Sice dluhy nenávidím, ale to auto jsem potřebovala. Pravda, stále nechápu lidi, kteří si půjčují např. na dovolenou, nebo na věci, které k životu nepotřebují. Ale auto považuju za věc potřebnou, takže jsem spokojená.

Mám skoro dokončené studium na vysoké škole. Loni se ze mě stal bakalář, a když vše půjde dobře, tak za rok touhle dobou snad už budu i magistr. Paráda. Jen to dotáhnout do konce. Ale to si říkám, že když jsem to doklepala až sem, stálo mě to tolik peněz, tak že to prostě dokončím.

Bydlím s mamkou. Nevím, jestli je to pozitivum, nebo negativum. Prostě to tak je. Nepřekážíme si a je zbytečné, abychom každá platila jeden nájem. Takhle je nám aspoň veseleji.

A teď ty negativa. I když si nejsem úplně jistá, jestli jsou to až tak negativa. Asi hodně záleží na úhlu pohledu. Jsem sama. Nemám partnera, manžela, kluka, říkejte tomu, jak chcete. Občas je mi z toho smutno. Někdy jsem ale na druhou stranu ráda. Nemusím se o nikoho starat, dělat nějaké velké kompromisy, mám čas pro sebe, své zájmy, kamarády atd. Ale na druhou stranu mi chybí taková ta mužská opora, pohlazení... Stále více se mi líbí seriál Sex ve městě. Tak nějak jsem mu už dorostla. Víc vidím, že ty problémy, které Carrie a spol. řeší jsou reálné a to i v našich českých luzích a hájích :-)

Nemám děti. Jo ty bych jednou určitě chtěla, ale tak nějak s tím souvisí předchozí bod. Bez muže ty děti asi nebudou. Stále jsem nepřišla totiž na způsob, jak si pořídit dítě bez muže. Takže tyhle dva body budu muset pořešit. Maminka by chtěla být babičkou a ráda by mě asi viděla "pod čepcem". No snad se dočká. Ale zase, že bych se teď, když je mi těch 30, přetrhla v hledání, tak to ani omylem. Prostě to jednou přijde. Zatím jsem šťastně sama :-)

Práce je nejistá. Pracuji v sociálních službách, jsme zřízeni městem a nikdo neví, co bude po volbách. Je dost dobře možné, že s výměnou osob na radnici proběhne výměna i v naší organizaci. Ale to ukáže čas.

Stále kouřím. Sakra, sakra, sakra. Slibovala jsem si, že ve 30 přestanu. Zatím se tak nestalo. Věřím, že to dokážu!

Stále se mi nedaří zhubnout. Doprd..., sakra... Horší, než to kouření. Cvičím, hýbu se, jím zdravěji, tak snad se zadaří. No, a když ne, tak se svět taky nezhroutí. Neřeším to kvůli svému okolí, ale kvůli sobě a svému zdraví. Do okolí je mi prd :-)

Tak jsem si to tu hezky zhodnotila. Sbohem dvacátnice, vítej třicátnice :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 19. června 2014 v 2:01 | Reagovat

No, na začátku už trojku pěkných pár let nemám, ale pamatuju si, že je to moc dobré období, to zase ještě jo :-). Podle toho, co píšeš, máš všechno výborně rozjeté a to, co budeš doopravdy chtít, dokážeš do výčtu kdykoli doplnit. Držím ti palce a vedený tvým příkladem si dělám letmou bilanci i u sebe. Hmmm,  kruciš, to je mi tedy téma - asi se radši vrátím k tvému článku o gamblingu, ten nemá na kolemjdoucího čtenáře takové nároky :-).

2 Mirielka Mirielka | Web | 19. června 2014 v 20:33 | Reagovat

[1]: Diky, taky si myslim, ze na tom nejsem spatne, soucasny stav mi vyhocuje a doufam, ze to, co budu chtit, opravdu doplnim:-) A jinak vetsinou taky moc nebilancuju, je to narocne :-) Ale nejak me prepadla ta touha ohlednoit se za tom co bylo a je :-) Ale slibuju, ze sve ctenare nebudu nutit casto nad timto tematem premyslet :-D

3 Čerf Čerf | E-mail | Web | 20. června 2014 v 9:43 | Reagovat

[2]: Řekl bych, že trocha přemýšlení nás nezabije :-). Ale rozumím té touze po ohlédnutí, taky mívám takové chvilky, i když se většinou dívám spíš na to, co je právě teď, případně na dohled.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama