"Člověk přišel na svět proto, aby tady byl, pracoval a žil. Jen moudrý se snaží náš svět postrčit dál, posunout výš. A jen vůl mu v tom brání." -Jan Werich-

Změna je život

18. března 2012 v 19:48 | Mirielka |  Z mého života
Pro změnu pracovního místa jsem se rozhodla již v prosinci loňského roku. Ve stávajícím zaměstnání jsem rozvázala pracovní poměr dohodou a začala řešit, co vše musím před svým odchodem předat, udělat a tak. Začala jsem tedy kolegovi, který po mě práci převzal, sepisovat manuál. Hlavně na nic nezapomenout, říkala jsem si celé tři měsíce.

Do toho se mi na stole objevila hromada papírů, které bylo nutné zkontrolovat a data nabouchat do PC, to abych náhodou neměla pocit, že bych se mohla třeba ulejvat. K tomu všemu samozřejmě standardní práce, kterou už jsem takhle dělala za dva lidi, neboť rok před tím mi odešla kolegyně a náhrada nikde žádná. Vždyť práce za dva se dá zvládnout i v jednom a peníze přidávat netřeba, že?

Nakonec jsem se prokousala vším a nastal čas rozlučky. Už ve čtvrtek a v pátek jsem do práce donesla klukům (ano, dva roky jsem dělala pouze mezi chlapy, protože jsem z kanceláře byla převelena do skladu, ale nestěžuju si, byly to fajn dva roky a ten babinec mi snad ani nechyběl:-) dva dorty a připravila nějaké ty chlebíčky. Teda tempo, kterým pánové stihli vše zpracovat, bylo neuvěřitelné. Skoro jako by se báli, že jim to někdo přijde sežrat!

A abych to nemusela táhnout všechno vlakem, rozhodla jsem se vypůjčit si tátovo auto a po půl roce sednout za volant. Mám opravdu talent si vybrat den! Ráno i v Praze poletoval sníh, teplota sotva nad bodem mrazu... Naštěstí jsem cestu přežila já, auto i ty dorty. Zpět jsem si odvezla veškeré nashromážděné haraburdí, které se mi za dva roky nakupilo skoro všude. To by jeden neřekl, co vše je schopen schovávat.

V pondělí jsem pak do práce naklusala naposledy. Cestou jsem si vyzvedla kolegyni, která si přijela převzít část práce, a vyrazily jsme směr sklad. Byl to celý den takový zvláštní pocit. Poslední faktura, poslední převodka, poslední telefon... Nakonec jsem o půl čtvrté naposledy vypnula počítač a naposledy za sebou zabouchla dveře se slovy: "Změna je život, hurá vstříc novým zítřkům". Po zbytek týdne jsem si užívala dovolenou a zítra mě čeká krok do neznáma.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 bludickka bludickka | Web | 14. dubna 2012 v 11:30 | Reagovat

A jak ten krok do neznáma dopadl? Já jsem taky měnila od března práci. Ale moc mě tyhle změny nebaví :)

2 Miriel84 Miriel84 | Web | 14. dubna 2012 v 12:52 | Reagovat

No upřímě, zatím se vzpamatovávám z prožitého šoku :-) Ale určitě o tom napíšu, jen s časem jsem teď neuvěřitelně na štíru...

A díky moc za komentář!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama